Městečko kde se zastavil čas je jedna z nejpůvabnějších a nejhodnotnějších Hrabalových próz žánrově zařaditelná nejspíš jako novela. Poprvé vyšla v roce 1978 pod názvem Městečko ve kterém se zastavil čas v exilovém nakladatelství Comenius v Innsbrucku. Jde v podstatě o zbeletrizovanou historii dvacátého století – jak se promítala do událostí v nymburském pivovaře kde byl Hrabalův otec správcem a kde spisovatel prožil podstatnou část dětství. Protagonisty textu jsou opět bratři Francin a Pepin čtenářům tak dobře známí například z Postřižin jež ostatně mají v tomto textu původ. Celá knížka je tak trochu autorovým nostalgickým povzdechem nad „koncem starých časů“. Popis života v idylických dvacátých a třicátých letech dvacátého století je vystřídán popisem časů poúnorových kdy se komunistický režim – pochopitelně negativně – podepíše i na životě.
